The National Museum is the largest museum in the Czech -- Národní muzeum Národní muzeum

Death – an exceptional exhibition about life is the highlight of the exhibition cycle of the same name. On the one hand death is rather forced to the edge of the social consciousness, on the other hand it is often played down in popular culture, in the action movies or computer games. It was one of the reasons why this exhibition was prepared: to remind people of all the other images and aspects of death.

From the exhibition

The exhibition starts with the chapter Life and Death in the History of the Earth, where it follows the traces of the origins of life in the oldest times that are revived by the paleontological exhibits. It also introduces death as a part of the biological processes because the cycle of nature is endless.

The next chapter called Burying has got a crystal clear motto: “What we were, you are; what we are, you will be.” This part presents the culture of burying and all that is related to this topic. The time line follows the reconstructions of the individual types of graves, including the grave goods. For example there is the complex find of a chamber grave from the Late Stone Age in Velvary or the Egyptian mummy of a child.

What could be the Images of Death? The exhibition names a lot of them – wars, executions, poisoning, terminal diseases and epidemics, murders and suicides. Not only the execution sword from 1720, the guillotine, the noose but also the various anthropological exhibits show us what the images of death could be.

The last chapter, which ends the imaginary story of our exhibition, is called Dealing with Death and Funeral Rituals. The historical summary of the care for the ill and dying and their preparation for death, or rather their reconciliation with this world, are presented mainly by various testaments and graphics. The rituals related to dying, death and burying are similar in various cultures and various religions. At first the dead is separated from the world of the living, then the last goodbye takes place and then there is the process of getting reconciled to the irretrievability of the departure of a close person and finally remembering. The visceral vessel of Maximillian II, or the funeral garments, crosses, death registers, funeral hearses, coffins, mourning clothes, liturgical books and songs as well as other objects remind is of this grievous process.

from the exhibition

The National Museum brings up the topic of death and presents it to the public in such a way that people can think about it seriously. The aim of the exhibition is to use the topic and reveal the fact that death in fact is an inseparable and inevitable part of life.

The Significance and History of the National Museum

The Mission of the National Museum

The National Museum is the largest museum in the Czech 

Republic. As the central state museum with collecting, scientific, educational and methodological functions it seeks to enhance the sense of national identity and awareness of being part of the whole framework of European and world community and culture. It is a polythematic institution, which comprises a large number of scientific disciplines and areas of collecting ranging from natural sciences to specialised fields of social sciences.

The National Museum consists of five specialised institutes - the Museum of Natural Sciences, the Historical Museum, the Library of the National Museum, the Náprstek Museum of Asian, African and American Cultures (part of the National Museum since 1932), the Czech Museum of Music (part of the National Museum since 1984) and two technical and administrative departments – the Department of Economic Management and the Department of Central Exhibiting and Collecting Work. The National Museum accumulates collections of material documents of natural history, prehistory and history of Czech and foreign provenance, especially in the field of mineralogy, geology, petrology, paleontology, hydrobiology, micology, botanics, entomology, zoology, antropology, prehistory and protohistory, medieval archeology, classical archeology, Czech history, ethnography, numismatics (including non-European), history of theatre, history of physical education and sport, prehistory and ancient history of the Near East and Africa, non-European ethnography, Asian culture, musicology and bibliology. Collections are created in line with scientific research and according to the museum’s own conception of collecting work. The museum is in charge of the historical book fund, castle libraries, a specialised public library and a specialised archive.

Collection items as well as findings gained in the process of the compilation of their documentation and scholarly assessment are presented especially in permanent and temporary exhibitions, by way of publication work and lecturing activities in the Czech Republic and abroad. The museum organises cultural and educational programmes related to the subject matter of its activities. It publishes and distributes periodical and non-periodical publications, audio and video recordings. It is engaged in pedagogical work in the sphere of its activities.

It issues certificates for the export of objects of cultural value according to the Import and Export of Objects of Cultural Value Act, No 71/1994. It gives expert reports and opinions and does literature searches.

The Foundation and Development of the Institution

Like elsewhere in Europe, the initial stage of the National Museum was linked with donations of large private collections, mostly from the field of natural history,belonging to the aristocracy resident in the Czech Lands. A group of Enlightenment aristocrats, especially Count Kaspar Maria Sternberg (1761 – 1838), a world-famous paleontologist, headed the preparatory work leading to the foundation of the museum.

Hrabě Kašpar Maria Sternberg, zakladatel muzea

Count Kašpar Maria Sternberg, the founder of the Museum

On the 15th April 1818 the group signed a declaration confirming the establishment of the museum and managed to get an endorsement from the Viennese government and the ruler. Thus, the Society of the Patriotic Museum in Bohemia came into being as the owner and administrator of the collections and manager of the entire museum work. Count Sternberg was named the first chairman of the Society, which remained the owner of the museum until 1934 when the collections became property of the administration of the Czech Lands. In 1949 they were nationalised.

Historian, František Palacký (1798-1876), was the second important personality in the history of the Museum. His organisational abilities, range of vision, industriousness and gentlemanlike personal characteristics gained him the leading position among the representatives of the Czech National movement and the respect of the noble patrons of the Museum. He thus managed to eliminate the discrepancy which manifested in the beginnings of the Museum when the mainly aristocratic and strictly scientific scope of the Museum became the target of criticism from a patriotic Public. Thanks to his efforts, the position of historical disciplines in the museum also improved. The foundation of the first Czech scientific magazine, Magazine of the National Museum (1827), which is still published to this day, bore great significance for the Museum and all scientific life in Bohemia, as did the foundation of Matice česká (1831), which played a role in the publishing of basic works of Czech Science and Literature. František Palacký was the initiator in both cases.

Josef Schulz, architekt a stavitel muzejní budovy

Josef Schulz, architect and builder of the Museum

After the Sternberg and Palacký era came a period which is characterised by the deepening and professionalisation of Museum activities. This is connected with the 2nd half of the 19th Century. Scientific works, crucial to the development of many scientific disciplines, were created in the museum. The reason partially lay in the fact that the most important Czech private collections and source information of fundamental significance were integrated into the Museum collections during the 19th Century. We can mention at random the collections of Kašpar Sternberg, which also included the famous collection of Czech minerals by J. T. Lindacker, Sternberg’s herbarium and also his rich Palaeontological and Geological collections numbering 145,000 objects. The Mineralogical collection of František Xaver Maxmilián Zippe, who is considered the founder of Czech Mineralogy, found its way into the National Museum. Karel Bořivoj Presl, brother of Jan Svatopluk Presl, became the custodian of the Botanical collection. Jan Evangelista Purkyně had a close relationship to the Museum. In addition, the collections of Joachim Barrande, the famous French scholar who settled in Prague, laid the foundation of world fame of the Palaeontological Department of the National Museum. The legacy of Czech botanist and traveller, Tadeáš Haenke, also came to the National Museum.

University professors, Jan Krejčí, Karel Vrba and Antonín Frič, were the custodians of the Palaeontological and Mineralogical collections. We could continue in the statement of names and their contribution to Czech Science up to the present time - and not only in the area of Natural History. The historical disciplines also boast of significant personalities. Josef Dobrovský and František Palacký were not only the leading personages in the Museum custody and contributed to the expansion of Museum collections and explorations, but their followers also contributed in no small measure. These were the famous personalities of Czech historical and literary scientific research, Karel Jaromír Erben, Václav Vladivoj Tomek, Josef Emler and others. The history of Czech Numismatics is connected with the Museum and, since 1843, it has had an equally significant ratio in the development of Czech Archaeology which had its organisational centre in the Archaeological body of the Museum Society. It would also be possible to list other bodies that had and have their source of research work in the unique funds of the National Museum.

František Palacký, autor koncepce historických sbírek

František Palacký, creator of the historical collections concept

The problem which has accompanied the National Museum since its creation has been the storage of the Museum collections. In the beginning they were stored in the Šternberg Palace at Hradčany, from 1846 in Nostic Palace in Na Příkopě Street, and since 1891 in the newly built Museum building in Wenceslas Square. Although the new representative building was incomparably bigger than the older spaces, soon it became insufficient for the Museum needs. The collection kept on and keeps on growing and huge projects, such as the construction of buildings for the Library of the National Museum and the Natural History Museum at Letenská pláň or the building of the Natural History Museum in Trója, or other plans (such as an annex to the building in Wenceslas Square) were not executed. Only recent years has brought the solution – a new building of the Natural History Museum is being built in Horní Počernice, large depository areas for the collections of the Historical Museum and the Library of the National Museum were acquired and reconstructed, eventually are being further adjusted, e.g. in Terezín.

Provolání An die Vaterländischen Freunde der Wissenschaften

Declaration "An die Vaterländischen Freunde der Wissenschaften", which formally established the National Museum.

National Museum / Národní muzeum
Václavské náměstí 68
115 79 Praha 1
CZECH REPUBLIC

fonte: @edisonmariotti #edisonmariotti  www.smrtvmuzeu.cz

--cz

Výstavní cyklus SMRT, který Národní muzeum připravilo na sezonu 2014/2015, vyvrcholí otevřením stejnojmenné výstavy v Nové budově Národního muzea. 

Ta představí smrt jako nedílnou součást života, která je v současnosti spíše vytěsňována na okraj společenského vědomí na straně jedné, a banalizována v populární kultuře ve formě akčních filmů či počítačových her na straně druhé.

fotografie lebek

Výstava se zaměřuje i na vznik života a s ním spjatý koloběh v přírodě, v případě člověka pak na okolnosti jeho fyzického zániku i na nejširší kulturní aspekty spojené se smrtí. Návštěvníkům se tak představí zajímavé exponáty z oblasti přírodovědy, archeologie a dalších oborů, ale i zajímavé předměty dokládající proměňující se přístup ke smrti v naší nedávné historii.

fotografie antických nádob

Vystaveny jsou například jedinečné paleontologické a zoologické exponáty, mezi nimiž vyniká například desítky miliónů let stará dolní čelist šelmy rodu Tomocyon z mladotřetihorní lokality Tuchořice. K vidění tak také rekonstrukce jednotlivých typů hrobů včetně jejich výbavy, jako jsou nálezy ze skříňkového hrobu z pozdní doby kamenné nebo egyptská mumie dítěte. Rozmanitost podob smrti dokládají různé typy paleopatologických nálezů na lidské kostře, ale i popravčí meč z roku 1720 či mučicí nástroje. Proces loučení se se zemřelými pak dokládají ukázky pohřebních a smutečních oděvů, křížů, rakví, liturgických knih a další tematické předměty.

Doprovodný program:

Přednáškový cyklus k výstavě Smrt

obrázek s textem: smrt - nevšední výstavní cyklus o životěZajímavé přednášky o zajímavých tématech. První proběhne již 24. března!

Komentované prohlídky výstavy Smrt

S autory výstavy

Pro školy:

Lektorované vzdělávací programy pro školy

 --

Význam a historie Národního muzea

Poslání Národního muzea

Národní muzeum je největším muzeem České republiky. Je ústředním státním muzeem s funkcí sbírkotvornou, vědeckou, osvětovou a metodickou. Jeho posláním je přispívat k rozvíjení národní identity, stejně jako vědomí příslušnosti k širšímu celku evropského a světového společenství a kultury. Je polytematickým ústavem, který zahrnuje řadu vědních oborů a sběrných oblastí od přírodních věd až po specializované obory věd společenských. Tvoří je pět odborných ústavů (Přírodovědecké muzeum, Historické muzeum, Knihovna Národního muzea, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur - součást Národního muzea od roku 1932, Muzeum české hudby - součást Národního muzea od roku 1984) a dva útvary provozně-technické (Ekonomicko-provozní útvar, Odbor pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost).

Národní muzeum shromažďuje sbírky hmotných dokladů vývoje přírody, prehistorie a historie české i zahraniční provenience, zejména v oborech mineralogie, geologie, petrologie, paleontologie, hydrobiologie, mykologie, botaniky, entomologie, zoologie, antropologie, prehistorie a protohistorie, středověké archeologie, klasické archeologie, českých dějin, národopisu, numismatiky vč. mimoevropské, dějin divadla, dějin tělesné výchovy a sportu, pravěku a starověku Předního východu a Afriky, mimoevropské etnografie, asijské kultury, muzikologie a knihovědy. Sbírky tvoří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce sbírkotvorné činnosti.
Spravuje historický knižní fond, zámecké knihovny, odbornou veřejnou knihovnu a specializovaný archiv.

Sbírkové předměty, odbornou dokumentaci k nim a poznatky získané jejich odborným zpracováním a vědeckým zhodnocením prezentuje zejména prostřednictvím stálých expozic a krátkodobých výstav, vlastní publikační a přednáškovou činností v České republice i v zahraničí.
Pořádá kulturní a vzdělávací programy vyplývající z předmětu činnosti.
Vydává a veřejně šíří periodické i neperiodické publikace, audio a videonahrávky.
Vykonává pedagogickou činnost v oborech své činnosti.
Vydává osvědčení k vývozu předmětů kulturní hodnoty podle zákona č. 71/1994 Sb. o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty.
Zpracovává odborné posudky, rešerše a expertízy.

Vznik a vývoj instituce

Hrabě Kašpar Maria Sternberg,
zakladatel muzea

Počátky Národního muzea byly, podobně jako tomu bylo jinde v Evropě, spjaty s dary velkých soukromých sbírek, především sbírek přírodovědeckých, které byly v majetku aristokratů žijících v Čechách. Skupina osvícenských šlechticů - a zejména hrabě Kašpar Maria Sternberg (1761-1838), světově uznávaný učenec v oboru paleontologie - se také postavila do čela přípravných prací k založení muzea. 15. dubna 1818 podepsala provolání o založení muzea a svou podporou dosáhla toho, že se roku 1820 dostalo novému ústavu potvrzení vídeňské vlády a panovníka. Byla ustavena Společnost vlasteneckého muzea v Čechách jako majitelka a správkyně sbírek i jako organizátorka veškeré muzejní práce. Jejím prvním předsedou se stal hrabě Sternberg. Majitelkou muzea zůstala Společnost až do roku 1934, kdy byly muzejní sbírky převzaty do vlastnictví a správy Země České. V roce 1949 byly převedeny do vlastnictví státu.

Druhou významnou osobností v dějinách muzea byl historik František Palacký (1798-1876). Jeho organizační schopnosti, rozhled, pracovitost a ušlechtilé osobní vlastnosti mu získaly vůdčí postavení mezi představiteli českého národního hnutí i úctu u šlechtických představitelů muzea. Podařilo se mu tak odstranit rozpor, který se projevoval v počátcích muzea, kdy převážně aristokratický a přísně vědecký ráz muzea se stal předmětem kritiky vlastenecky naladěné veřejnosti. Díky jeho úsilí se posílilo také postavení historických oborů v muzeu. Velký význam pro muzeum i veškerý vědecký život v Čechách mělo založení dodnes vydávaného prvního vědeckého českého časopisu Časopisu Národního muzea (1827) a založení Matice české (1831), která se zasloužila o vydání základních prací české vědy a literatury. V obou případech byl iniciatorem vzniku František Palacký.

Josef Schulz,
architekt a stavitel
muzejní budovy

Po Sternbergově a Palackého éře následovalo ve vývoji muzea období, pro něž je charakteristické prohlubování a profesionalizace vlastní muzejní činnosti. Časově je spojeno s 2. polovinou 19. století. V muzeu vznikly vědecké práce, které měly zásadní význam pro rozvoj velkého počtu vědních disciplin. Stalo se tak mimojiné i proto, že během 19. století byly do muzejních sbírek včleněny nejvýznamnější české soukromé sbírky, soubory pramenných informací základního významu. Namátkou lze připomenout sbírky Kašpara Sternberga, ve kterých byla i slavná sbírka českých nerostů J.T. Lindackera, Sternbergův herbář i jeho bohaté kolekce paleontologické a geologické, čítající 145 000 předmětů. Do Národního muzea se dostala mineralogická sbírka Františka Xavera Maxmiliána Zippeho, který je pokládán za zakladatele české mineralogie. Kustodem sbírky botanické byl Karel Bořivoj Presl, bratr Jana Svatopluka Presla. Velmi úzký vztah k muzeu měl Jan Evangelista Purkyně i slavný francouzský badatel, usedlý v Praze, Joachim Barrande, jehož sbírky položily základy světové slávy paleontologického oddělení Národního muzea. Do muzejních sbírek přešel odkaz českého botanika a cestovatele Tadeáše Haenkea.

Správci mineralogických a paleontologických sbírek byli univerzitní profesoři Jan Krejčí, Karel Vrba, Antonín Frič. Ve výčtu jmen a přínosu jejich nositelů české vědě a českému muzejnictví by bylo možné pokračovat až do současnosti a nejen v oborech přírodovědných. Stejně tomu bylo v oborech historických. Nejen Josef Dobrovský a František Palacký byli předními činiteli v muzejní správě a zasloužili se o rozmach muzejních sbírek a badatelské práce. Nemalou měrou k němu přispěli jejich následovníci, známé osobnosti českého dějepisného i literárně vědního bádání, Karel Jaromír Erben, Václav Vladivoj Tomek, Josef Emler a další. S muzeem jsou nerozlučně spjaty dějiny české numismatiky a stejně významný podíl mělo a má pro rozvoj české archeologie, jejímž organizačním centrem byl od roku 1843 Archeologický sbor muzejní Společnosti. Uvést by bylo možné i další obory, pro něž pro všechny byly a jsou mimořádně významným zdrojem badatelské práce bohaté a v nejednom ohledu jedinečné fondy Knihovny Národního muzea.

František Palacký,
autor koncepce historických sbírek

Problémem, který provázel Národní muzeum od jeho vzniku, bylo uložení muzejních sbírek. Zpočátku byly uloženy ve Šternberském paláci na Hradčanech, od roku 1846 v Nostickém paláci v ulici Na příkopě, od roku 1891 v nově postavené muzejní budově na Václavském náměstí. Třebaže v porovnání se staršími objekty byla nová reprezentační budova nesrovnatelně větší, záhy pro potřeby muzea nedostačovala. Sbírky nadále narůstaly a narůstají a velké projekty, jakými byla výstavba budov pro Knihovnu Národního muzea a Přírodovědecké muzeum na Letenské pláni nebo výstavba Přírodovědeckého muzea v Troji, či jiné záměry (např. přístavba budovy na Václavském náměstí) zůstaly nerealizovány. Teprve poslední léta přinášejí řešení - nová budova Přírodovědeckého muzea se staví v Horních Počernicích, velké depozitární prostory pro sbírky Historického muzea a pro Knihovnu Národního muzea byly získány a rekonstruovány, případně jsou dále upravovány v Terezíně.

Více na www.smrtvmuzeu.cz